Druhy tabáku


     Celý svět je neuvěřitelně složitý, komplikovaný a plný paradoxů. A u dýmkaření tomu není jinak. Řeknete-li před nekuřákem slova "dýmkový tabák", jednoduše si představí člověka, jak kouří dýmku. Kdyby Vás ale zaslechl dýmkař, nechápal by. Hned by se ptal "A jaký že tabák to máte na mysli? Myslel jste mixture nebo flake? A čistě přírodní nebo spíše dánsky sladký? Mínil jste Mac Baren anebo něco od Dunhilla? A základ tvoří asi Virginie, co? Tak mluvte člověče, vždyť Vám není rozumět!"
     Nechápal by proto, že on si nepředstaví dýmku naplněnou anonymním "něčím". Dýmkař si najednou připomene příjemnou chuť své oblíbené "Mixture", před očima se mu objeví mozaika v nakrájeném "curly cutu" nebo jeho nos zatouží po vůni vanilkových směsí. Nebude rozumět, protože pro něj to není pojem, ale čistě jazykové dvouslovné shrnutí stovek až tisíců vlastností ušlechtilých tabáků a kvalitních směsí.
     Většina z těchto vlastností je plně subjektivní a nedá se pojmenovat. Dýmkař totiž může z tabáku cítit nejen koňak či třešně, ale dejme tomu i "podzim" nebo "mořské pobřeží". To je věc každého jednotlivého kuřáka a je to právě to, co činí z kouření dýmky něco víc než inhalaci směsi plynů. Na vše ostatní ale máme (jelikož tabákový průmysl si jako každý jiný potrpí na třídění a kategorizaci) od výrobců i kuřáků celou řadu pojmů, pomocí kterých se zhruba dají tabáky roztřídit do různých skupin podle svých vlastností. A právě tomuto rozřazení se věnuje kapitola, kterou právě čtete.

     U tabáků lze rozlišit mnoho různých vlastností, za rozbor stojí:      Systémově těžko zařaditelná, ale výkladově nezbytná je problematika Cavendishe.

Odrůdy tabáku

     Do rodu Nicotiana patří dva druhy - Nicotiana tabacum (tabák virginský) a Nicotiana rustica (tabák selský). Ušlechtilý tabák virginský je základní surovinou pro výrobu kvalitních dýmkových směsí. Ale i tabák selský, nenáročný na klimatické podmínky, je důležitou součástí tabákového průmyslu. V dýmkových směsích má také své místečko, jak se dočtete v popisu odrůd tabáku.
     Když se po objevení Ameriky začalo kouření rozmáhat, byly sazenice tabáku rozváženy po celém světě za účelem levnějšího a účninnějšího pěstování. V oblastech, které byly uznány jako vyhovující, vznikaly plantáže a na nich se mohl tabák křížit samozřejmě zase jen s ostatním dovezeným tabákem. Vlivem rozdílných klimatických podmínek a způsobů pěstování se takto v různých oblastech vyvinuly nové poddruhy (či odrůdy), které se svými vlastnostmi částečně lišily od původního tabáku. Také technologie zpracování, například způsob sušení, byly různé.
     Největším uměním producentů tabáku (především dýmkového), se stala schopnost ve vhodném poměru smísit tyto odrůdy, jejichž kombinace zpravidla předčí původní tabák. Poddruhů tabáku je mnoho a zde si uvedeme jen ty nejznámější.

Virginie - Má nejblíže k původnímu divokému tabáku. Je nejpoužívanější a asi nejoblíbenější odrůdou, používá se do valné většiny dýmkových směsí. Virginský tabák je zpravidla světlý, sladký - má vysoký obsah škrobu (při fermentaci se škrob mění na cukry), je jemný v chuti, ale hrubý k jazyku a dobře hoří. Chuť by se dala nejlépe charakterizovat jako "čistě tabáková". Jako jediný se často kouří i bez příměsi jiných tabáků. Během výrobního procesu někdy Virginie tmavne a se změnou barvy se často mění i chuť. Existuje celá škála barevných variací. Rozlišujeme především Virginii oranžovou ("Orange"), červenou ("Red"), tmavou ("Mahogany") a Dark fired - dosušovanou nad ohněm.
Burley - Druhý a poslední ze "základních" odrůd tabáku, který nalezneme ve většině dýmkových směsí. Jeho vlastnosti jsou opačné k Virginii a proto se skvěle doplňují. Má hnědou barvu, kvůli způsobu sušení prakticky nulový obsah cukru a je velmi silný. Chuť má suchou, výraznou, někteří lidé říkají že je cítit po čokoládě. V Americe lze sehnat i tabákové směsi založené pouze na Burley, v Evropě je to však vzácnost. Především v Kentucky se vyrábí tabák Kentucky. Jde o Burley, který se ještě dosušuje nad ohněm z "bílého ořechu". Používá se jako kořenící tabák.Vzhled základních odrůd tabáku
Nové! Maryland - Jedna z významějších odrůd Nicotiana tabacum. Má žlutou až červenohnědou barvu a používá se převážně jako kořenící tabák, i když prý existují směsi na něm založené.
Cavendish - Problematika Cavendishe si zaslouží vlatní odstavec.
Orientální tabáky - Souhrnný název pro velmi aromatické, výrazné odrůdy pěstované ve Středomoří. Vycházejí z onoho druhého botanického druhu, z tabáku selského. Samotné se nepoužívají, pouze se přidávají do některých směsi s předchozími dvěma. Většina má svůj domov na Balkáně - v Řecku, Bulharsku, Rumunsku, Albánii a státech bývalé Jugoslávie. Další se produkují v Turecku a drobně po celém Středomoří.
Latakia - Zeměpisně se řadí k orientálům, ale způsobem zpracování a výslednou chutí se od nich výrazně liší. Je temně černá, neuvěřiteně výrazná a má vtíravé, uzené aroma. Vojáci-dýmkaři tvrdí, že se Latakie nesmí kouřit v blízkosti stájí, protože plaší koně:-) Kupodivu není příliš silná (pokud jde o obsah nikotinu). Za své zvláštní, neobvyklé vlastnosti vděčí procesu sušní, který u ní probíhá nad otevřeným ohněm z kyperského a syrského dřeva (to jsou jediné dvě země, v nichž se tento tabák vyrábí). Říká se, že dříve se místo dřeva používal sušený velbloudí trus a dnešní Latakie už není co bývala:-) Samotná se samozřejmě nekouří, přidává se jako dochucovadlo k dalším tabákům. 90% klasických anglických směsí obsahuje Latakii.
Perique - Další z "kořenících" tabáků, vzhledem i způsobem výroby podobný Latakii. Narozdíl od ní pochází z tabákové pravlasti Ameriky, konkrétně z jednoho jediného "districtu"(pěstitelská oblast) v Louisianě. Je relativně vzácný, protože lousianští výrobci si nechali Perique patentovat a smí se produkovat pouze tam. Narozdíl od Latakie je poměrně silný.
Další - Existují ještě další tabáky, ať již samostatné odrůdy nebo variace na výše zmíněné, základní. Mluvit o nich podrobně nemá prozatím smysl a dozajista se neztrapníte nebudete-li je znát.

Následuje nepodrobná mapka tabákových oblastí, kterou jsem "ukradl":-) na stránkách firmy Orlik.
Přibližné rozmístění tabákových plantáží spolu s odrůdou pěstovaných tabáků


Druhy směsí

     Zde již nebude řeč o jednotlivých botanických druzích, ale o typech výsledných produktů tabákového průmyslu, nezávisle na tom, které odrůdy jsou použity. Rozebereme si, proč si pod slovy "dýmkový tabák" lze představit vizuálně dosti odlišné věci.
     Jak je řečeno v sekci Výroba, z plantáže se do továrny na dýmkový tabák dostanou nezpracované listy. Na jejich následném nařezání pak závisí nejen vzhled tabákové směsi, ale i mnoho jejích dalších vlastností. Rozlišujeme několik základních typů.

Loose cut - Je tabák, jehož listy byly nasekány na drobné kousky tak, aby se s ním dala rovnou nacpat dýmka. Jedná se o nejběžnější typ zpracování.
Někdy je loose cut také ztotožňován s mixture, ve významu jakéhokoli tabáku, který lze bez dalších úprav kuřákem nacpat do dýmky.
Mixture - Odpovídá svému překladu - směs. Zaprvé je to obecné označení dýmkových tabáků, které se skládají z více než jedné odrůdy nebo prošly více jak jedním způsobem úpravy. Především se tak však označuje takový tabák, jenž je možno bez dalších úprav nacpat do dýmky a ihned kouřit. Všetšina mixture bývá složena z loose cut tabáků, především Burley a Virginie, s příměsí Cavendishe (viz. dále), ale může v ní být třeba i ready rubbed etc. Označuje se také slovem "Blend".
     Výbornou ukázkou toho, jak pestré mohou být některé mixture je slavná směs od MacBarenů Mixture-Scottish blend. Jsou v ní ready rubbed Virginia a Burley, k nim se přidá obligátní Cavendish, ale zároveň ještě loose cut Virginia.
Flake - Vyrábí se tak, že se tabákové listy, dokud jsou ještě vcelku, navlhčí, naskládají na sebe a strčí do lisu. Vznikne veliká krychle stlačeného tabáku, která se následně rozřeže na menší kvádry a ty se pak rozkrájí na plátky. Podstatné je, že řez se provádí kolmo na původní plochu listů. Takovýto tabák si musí každý kuřák před nacpáním sám rozcupovat.
     Asi se jako já ptáte "Proč proboha?" Důvodů je několik. Z čistě praktického hlediska - plátkovaný tabák lépe drží vlhkost a tudž se dá déle skladovat, zároveň také zabere méně místa než "loose cut". Další věc je zvyk a chutě kuřáka - flake hoří jinak, pomaleji a studeněji, než volný tabák. Hůř se s ním však pracuje a obecně se dá říci, že vyhovuje spíše zkušeným kuřákům než začátečníkům. Odpověď lze hledat také v historii. Dočetl jsem se, že lisovaný tabák vznikl především proto, že se dal lépe žvýkat. Například horníci, kteří nesměli při práci kouřit, svůj tabák stlačovali, v dole žvýkali, vyžvýkaný si schovávali a po vyfárání s ním vesele naplnili dýmky. Nedá se říci, zda jsou lepší volné či lisované tabáky, každý si musí svůj typ zvolit či se je naučit kombinovat podle příležitosti.
Plug - Vyrábí se jako flake, avšak vynechána je část s plátkováním, jedná se tedy o jakési krychle. Je to předek flake tabáků a zdůrazňuje v sobě jeho klady i zápory - ještě lépe se uchovává a ještě více se s ním musí kuřák před nacpáním zabývat. U nás se takto zpracovaný tabák prakticky nesežene.
Ready rubbed - Typ tabáku který, dá se říci, "zradil své rodiče". Jedná se o zpracování, při kterém se rozcupuje flake tabák na takové kousky aby se daly rovnou nacpat a kouřit. Připadá Vám to postavené na hlavu? Tak trochu. Ale ready rubbed má opět své výhody jak oproti "rodičům" tak "prarodičům". Drží vlhkost lépe než loose cut a zároveň se nemusí cupovat jako flake. Nic ale není zadarmo, hůř hoří a nevydrží zase až tak dlouho čerstvý. Vyberte si sami:-) Skoro totožné je "Cut Plug" zpracování - význam je jasný.
     Příbuzné jsou ještě "Broken Flake" tabáky, což jsou flake roztrhané jen na několik kusů. Tuhle blbůstku, jež stejně není k sehnání, už snad nemá ani cenu rozebírat:-)
Cavendish - Cavendishi je níže věnován celý odstavec.
Curly cut - Čili roll cake, spun cut nebo také birds eye. Jedná se o neobvyklý, kuriózní způsob zpracování určnený především fajnšmekrům, pro které není flake dostatečně zvláštní a složitý. Vyrábí se tak, že navlhčený tabák vystavený vysokému tlaku je rolován a stáčen do podoby válce či provazu. Ten se následně nařeže napříč tak, že vzniknou kolečka, v nichž je nádherně patrná mozaika tabáku, zvláště byly-li použity odrůdy s velkým barevným kontrastem. Před kouřením se musí koláčky rozdrobit, i když profíci je vkládají do hlavičky po kusech. Jak je patrno, jedná se o dosti náročnou výrobní proceduru, což se také odráží na ceně.
Cube cut - Nebo také Cross cut (možná i Granulated). Nový, moderní typ řezu tabáku, vlastnostmi nejpodobnější asi ready rubbed. Slisovaná cihla tabáku se rozdělí tzv. křížovým řezem na malé kostičky. Ty si dobře uchovávají vlhkost a zároveň dobře hoří, přitom jdou rovnou nacpat do dýmky. Nevýhodou je evidentní "strojovost", která z takto upraveného tabáku čiší.
Ostatní - Nepopsali jsme si úplně všechny typy zpracování, ale když Vám povím, že další jsou typu "6ti palcový flake", jenž je specifický tím, že je dvakrát delší než běžný flake, určitě mi to nebudete mít za zlé.
Roll cake před a po krájení


Typ chuti

      Spíše než výrobci tabáku si toto rozřazení vymysleli sami dýmkaři. Když se jednen zeptá druhého "A jaký tedy ten tabák byl? Ale rychle, musím jít.", tak mu sotva dotazovaný začne vyjmenovávat "Víš, byl takový sladký, ovocný, přitom samá Virginie, ale spíš..." Proto existuje 5 základních, obecně uznávaných typových označení, které urychlí případnou výměnu názorů. Původně byly skoro totožné se zemí výroby, to však v dnešní globalisované společnosti neplatí. Nemám s tímto žádné osobní zkušenosti a proto pouze reprodukuji co jsem četl a slyšel. Příklady tabáků jsem naopak vybíral sám. Je nutno brát s rezervou!

Anglické chuti - Specifické, většinou silné tabáky typu Mixture nebo Flake, skoro všechny mají určitý podíl Latakie, řidčeji Perique. Zpravidla bez dodávaného aroma. Typický příklad - jakýkoli klasický Dunhill.
Holandské chuti - Jemné, většinou aromatizované tabáky typu Mixture a Cavendish. Amphory jsou skvělou ukázkou.
Dánské chuti - U nás nejběžnější tabáky, zpravidla bohaťe ochucené a aromatizované Mixture. Vzpomeňme třeba všechny Ambrosie od MacBarenů.
Francouzské chuti - Decentní Mixture tabáky s minimem aroma a tabákovou chutí. Tipoval bych třeba Mac Baren Virginia no.1.
Americké chuti - Výrazné, aromatické tabáky Mixture či různé lisované (Plug etc.). Mívají vysoký podíl Virginie a dochucovány bývají Periquem. Osobně bych hádal Petersenský Premier Cru.


Způsob sušení

      Proces výroby tabáku máme popsaný jinde. Jedna fáze, která přichází na řadu ihned po sklizni, však výsledek ovlivňuje tak významě, že se podle jejího typu tabák třídí. Jde o sušení listů.Sušení tabákových listů vzduchem

Vzduchem - Tabákové listy se zavěsí do stínu a nechá se okolo nich volně proudit vzduch. Jedná se o nejpomalejší způsob sušení - cca. jeden měsíc. Takto se připravuje Burley.
Horkem - Ve speciálních koších se tabák zavěsí mezi rozpálené kovové desky a je sušen horkým vzduchem. Virginie je typickým příkladem.
Ohněm - Tabák se rozvěsí nad oheň a působením horkého kouře se udí. Vyrábí se takto Latakie, Perique nebo Kentucky.
Sluncem - Rozprostřené po zemi se listy nechají na pospas žhavému Slunci. Orientální tabáky se suší tímto způsobem.


Další

     Vlastnosti, které jsme si zatím vyjmenovali, jsou ty hlavní, avšak ne všechny. Zde probereme několik dalších, které je dobré znát.

Šířka řezu - U loose cut tabáků se rozlišuje šířka jednotlivých "kousků". Je to relativně důležitá vlastnost, která ovlivňuje tabák podobně, i když v menší míře, jako rozdělení na plug/flake/loose cut. Širší řez lépe drží vlhkost, jemější zase rychleji hoří. Nejběžnější hodnoty jsou tři: 0.5-1.0mm, 1.5mm a 2.0mm, znich nejčastěji se vyrábí 1.5mm. Ve směsích se samozřejmě řezy často kombinují, každé odrůdě tabáku také některý "sedí" lépe než jiný.

Síla - Síla označuje obsah nikotinu a tedy i "údernost" tabáku. Oficiální třídění myslím neexistuje, ale zpravidla se používá 5 nebo 10ti stupňuová škála, kde vyšší číslo znamená větší sílu. Tabáky od firmy Mac Baren mají nově svou interní, oficiální stupnici od jedné do pěti a tato hodnota je vždy vyznačena na krabičce, což pokládám za dobrý krok.

Chuťové odstíny - Mac Baren neanalisuje jen sílu svých tabáků, ale i jejich chuťové a vonné vlastnosti. Ty však na krabičky nepíše, jdou zjistit pouze z jejich internetových stránek. Obecné dělení na sladké, kořenité etc. ponechám na odbornících nebo ještě lépe na každém jednotlivém kuřákovi, je to podle mého převážně subjektivní záležitost.


Co je to, ksakru, ten Cavendish???

     Celkem těžká otázka. Cavandish především znamená několik různých věcí a sám si nejsem jist, do jaké míry jsou kdy tato označení správná. Jedna věc je ale jistá - není to odrůda tabáku (z botanického hlediska), jako třeba Virginie, Burley etc. Cavendish je označením výrobního procesu a především výsledného produktu, jenž má tak specifické vlastnosti, že se jeho název někdy chybně zaměňuje s celou tabákovou odrůdou. Tabák Cavendish - ve smyslu jedné ze složek dýmkové směsi - vzniká tak, že se listy vybraných druhů tabáků navlhčí a stlačí (jako u lisovaných tabáků) a nechají se (nyní již jiným způsobem) nadvakrát projít fermentačním procesem. Získají tak černou barvu, zvýší se jejich obsah cukru a stanou se obzvláště vhodnými pro absorbci uměle dodávaných chuťových látek. Vzniklý blok se následně rozcupuje a přidává se do různých typů tabákových směsí, především do mixture. Někdy se také kouří samotný. Nejběžnějším typem je tzv. Black Cavendish. Při použití tohoto označení je alespoň jasné, v jakém významu zde Cavendish figuruje.
     Z podobnosti výrobního procesu vychází zmatek v názvosloví vůči ready rubbed tabákům, když se jeho jména užívá jako označení typu směsi, vyrobené rozcupováním lisovaného tabáku. Cavendish se však odlišuje způsobem fermentace (tabákové listy se NEJDŘÍVE smísí a až poté fermentují) a tím, že se méně často užívá jako výsledný produkt (tzn. že se přímo kouří). Cavendish také může být součástí ready rubbed, avšak naopak to samozřejmě nejde. Cavendish - ve významu typu směsi - by se podle mého měl užívat jen pro takový dýmkový tabák, jenž byl celý vyroben speciálním postupem pro výrobu Cavendish tak, jak jsem popsal výše.
     Jako Cavendish, nyní již dle mého zcela chybně, někteří označují každou směs, která je sladká, výrazně aromatizovaná a obsahuje Cavendish (či Black Cavendish).