Fenomén "dýmka"

     Dýmka není jen nástrojem pro inhalaci kouře. Za staletí, po která provází naši společnost, se stala symbolem, fenoménem. Kouřili ji slavní státníci i literární postavy, které si bez ní dokážeme jen těžko představit. Po generace je inspirací pro umělce, nástrojem šamanů, jedním z objektů při výkladu snů... O tom, kdy a kde se dýmka stává součástí naší kultury, pojednává tato rubrika.
     Ještě bych rád dodal, že v této rubrice, více než kterékoli jiné, uvítám vaše články a postřehy.

J.R.R. Tolkien

O dýmkovém koření

(Vladimír)
     Jsem velký fanda knih pana Tolkiena a tak pro zábavu posílám úryvek z knihy Pán prstenů (sám jsem ji četl nejméně 16x) a taky vlastnoručně vyrobenou etiketu na tabák. Mám ji nalepenou na plechovce od tabáku Peterson a má velký úspěch. Doufám že potěší i Vás. S pozdravem Vladimír

     Ještě o jedné věci týkající se hobitů starých dob je třeba se zmínit, o ohromujícím zvyku : nasávali či vdechovali skrze trubice z hlíny nebo ze dřeva kouř hořících listů byliny, kterou nazývali dýmkové koření nebo listí, pravděpodobně jakési odrůdy nikotiany. Původ tohoto zvláštního zvyku nebo "umění", jak jej raději nazývali hobiti, je zahalen tajemstvím. Vše, co se o jeho původu dalo zjistit, bylo sebráno Smělmírem Brandorádem ( později rádovským Pánem ), a protože on i tabák z Jižní čtvrtky hrají roli v následujícím příběhu, můžeme citovat z jeho poznámek v úvodu k "Rostlinopisu Kraje".
     "Toto", píše, "je jediné umění, které můžeme prohlásit za náš Dolanské listívlastní vynález. Neví se, kdy hobiti začali kouřit, všechny legendy a rodové historie to pokládají za samozřejmost; už po dlouhé věky kouřil lid z Kraje různé byliny, některé páchnoucí, jiné vonné. Ale všechny záznamy se shodují, že Tobold Troubil z Dolan v Jižní čtvrtce první vypěstoval pravé dýmkové koření ve svých zahradách za Hromželeza II, kolem roku 1070 krajového letopočtu. Nejlepší domovina dosud pochází z tohoto okresu, především odrůdy dnes známé jako Dolanské listí, Starý Toby a Jižní hvězda.
     Jak starý Toby k rostlině přišel, není známo, protože to až do smrti odmítal sdělit. Věděl toho o rostlinách spoustu, ale nebyl žádný cestovatel. Říkalo se, že za mlada často chodíval do Hůrky, ale určitě nikdy nebyl z Kraje dál než tam. Je tedy zcela možné, že se s rostlinou seznámil v Hůrce, kde aspoň nyní dobře prospívá na jižních svazích. Hobiti z Hůrky tvrdí, že oni jsou první, kdo kouřil pravé dýmkové koření. Tvrdí ovšem, že všechno dělali dřív než lidé z Kraje, o nichž mluví jako o "kolonistech", ale v tomto případě je myslím jejich nárok oprávněný. A jisté je , že právě z Hůrky se umění kouřit pravé dýmkové koření rozšířilo v nedávných stoletích mezi trpaslíky a podobné národy, Strážce, čaroděje či poutníky, kteří dosud procházejí tou prastarou křižovatkou cest. Domov a středisko umění lze tedy hledat ve starém hůreckém hostinci "U skákavého poníka", který od nepaměti vlastní rodina Máselníků.
     Nicméně pozorování, která jsem učinil na svých vlastních poutích na jih, mne přesvědčila, že koření samo není rodem z naší končiny, ale že postoupilo na sever z dolního toku Anduiny, kam bylo, jak se domnívám, původně přivezeno přes Moře Muži ze Západní říše. V Gondoru roste hojně a je tam bujnější a větší než na severu, kde nikdy neroste planě a prospívá jen na teplých chráněných místech, jako jsou Dolany. Lidé z Gondoru mu říkají sladký galenas a oceňují na něm jen vůni květu. Z této země musel být dopraven na sever po Zelené cestě během dlouhých staletí mezi Elendilovým příchodem a našimy vlastními časy. Ale Dúnadani z Gondoru nám přiznávají čest, že jako první jej nacpali do dýmky hobiti. Ani čaroděje to nenapadlo dřív než nás. Ačkoli jeden čaroděj, kterého jsem znal, přijal toto umění dávno za své a získal v něm stejnou obratnost jako ve všem, do čeho se kdy pustil".

J.R.R.TOLKIEN - Pán prstenů - Společenstvo prstenu -prolog- 2 str. 17

J.R.R.T. Inspirující

(Fénix)
     Při četbě Tolkienových knížek vás možná ani nenapadne, kolik lidí se vlastně jejich prostřednicvím seznámilo s dýmkou. Ponechme stranou otázku, proč zatím nebyly jeho romány zakázány v USA pro nabádání k užívání drog a proč nenesou nápis "způsobuji rakovinu". Místo toho se zaměřme na ty šikuly, které přiměly k nápadu vyrábět dýmky a tabáky na motivy z těchto knížek.

     Byla to původně trilogie Pán prstenů, která inspirovala výrobce k prvním produktům se Středozemskou tématikou. Ovšem teprve monumentální filmové zpracování zahájilo jejich masový boom.
     Asi se všichni shodneme na tom, že nejlépe se věci chopili Němci ve firmě Vauen se svou kolekcí tří dýmek - Bilbo, Aragorn a Gandalf. Pokud vám připadají povědomé, vězte, že jsou to skoro přesné kopie těch, které kouřily postavy ve filmu. Vauen totiž získal oficiální licenci. Virtuální "tour" po dýmkách z kolekce Lord of the Rings můžete shlédnout na stránkách firmy Vauen. Nutno dodat, že se jedná o sice lehce kýčovité, ale vysoce ceněné dýmky z kvalitního briaru.

     Dýmky (bez licence, ale o dost levnější) i tabáky na motivy LoTR seženete v Pipe roomu. Dobře vypadají především výtvory pana Mac Queena, i když název "Gandaf" skoro uráží.
     Dokonce i slavný Ser Jacopo se zapletl s Hobity. Ale například jeho Bilbo pipe se mě osobně moc nelíbí...
     Naopak dýmky "Lord of Pipes" Jana Zemana, novozélanďana českého původu, jsou dost povedené. Tomu ovšem odpovídá cena:/ Zkomolené středozemské názvy mohou také kdejakého skalního fandu odradit.
     Kromě dýmek se velkým trhákem stalo také "dýmkové koření", jehož výrobou se zabývá překvapivé množství firem. Pipeweed seženete na výše uvedených adresách od Pipe room, Pipes 2 smoke a vůbec všude možně po internetu; zkuste Altavistu, pokud vás to zajímá.

     Jestli ovšem chcete být správný Gandalf a přitom ušetřit peníze za licenci a "boom příplatek", postačí vám trocha fantazie a jakákoli pěkná churchwarden, jako třeba tahle moje:) Nejlevnější variantou je konečně hliněnka s dlouhým náústkem, s tou můžete vypadat velmi středozemsky už za pár set korun.

Pokud najdete na internetu nějaké další zajímavosti, neváhejte mi je poslat!

Dýmky v rukách žen

(Tuton)
     Jakkoli bych si přál pravý opak, je vlastně tento článeček důkazem, že ženy s dýmkami jsou i v dnešních pokrokových časech považovány za něco exotického. Dýmka byla a je považována jaksi za výhradně pánskou záležitost a tak snad jen dýmkaři věří, doufají anebo dokonce vědí, že to není pravda. Pro většinu vyznavačů modrého kouře není překvapením účast a úspěchy žen v soutěžích v pomalém kouření, jejich členství v dýmkařských klubech atd. Avšak na ulicích je při tak obrovském rozšíření cigaret i dýmkař-muž něco nevídaného a i já bych asi byl zaskočen, potkal-li bych někde dýmající ženu. Samozřejmě v pozitivním slova smyslu.
     Dnes se lze jen dohadovat, proč dýmka nepronikla více i mezi ženské pokolení. Příčinu lze asi spatřit v tom, že původně byla souputnicí hlavně námořníků a vojáků, mezi nimiž se ženy hledaly jen těžko. I tak lze ale najít ženy známé a slavné, které dýmkám holdovaly. Jako příklad lze uvést třeba markýzu de Pompadour, milenku krále Ludvíka XV. Spisovatelka George Sand, než přešla k cigaretám, také kouřila dýmku. Obecně lze říci, že si potěšení z dýmkového kouře dopřávaly ženy z vyšších kruhů jako určitou zapovězenou kratochvíli, ženy výstřední pro zdůraznění své individuality a nakonec ženy z nejchudších vrstev.

žena z Btretaně

V Bretani, kraji námořníků a sedláků, byla dýmka vždy populární a kouřili ji muži i ženy. Až do poloviny 20. století nebylo setkání s ženou-dýmkařkou ničím neobvylým. Ve švýcarském kantonu Valais kouří dýmku mnoho žen dodnes.

Louisa a Anna Wilke

Sestry Louisa a Anna Wilke - dcery výrobce stejného jména - ani nemohly jinak, než dýmky propagovat. Zatímco u Louisy vidíme klasický "dámský" model, Anna ukazuje dýmku poněkud "větší" jako odpověď na výzvu své setry. Fotografie pochází z třicátých let.

Číňanka

Kouření dýmek ženami patří v Číně k tradici.


Millicent Fenwick

Americká republikánská kongresmanka z let šedesátých Millicent Fenwick si vždy uměla vybrat vhodnou dýmku.


Dýmka a ženská krása

Při pohledu na tuto fotografii se snad všichni shodnou, že dýmka nemusí nutně ženě ubírat na kráse. Výrobci jako Dunhill nebo Butz-Choquin stále nabízejí elgantní dýmky, které kuřačkám neodeberou nic z jejich ženskosti.

Použitá literatura: A. Liebaert, A. Maya: The Illustrated History of the Pipe, Harold Starke Publishers ltd., 1994, England. ISBN 1 872457 20 7

Sherlock Holmes

(Twineryy)
     Asi jen těžko by se hledal někdo, kdo alespoň jednou v životě nezaslechl jméno Sherlocka Holmese, geniálního detektiva, který svými brilantními logickými dedukcemi a nepřekonatelnou intuicí nepřestává ohromovat jak svého nerozlučného přítele doktora Watsona, tak i vděčné čtenáře.
     Sherlock Holmes se prvně objevil v povídce Arthura Conana Doyla, publikované v prosinci 1887 v brožuře Beeton`s Christmas Annual. Později Doyle uveřejňoval své povídky v The Strand Magazine. Sherlock Holmes a doktor Watson se objevili celkem v 56 povídkách a čtyřech románech, které byly přeloženy do všech světových jazyků.
     Sherlock Holmes a doktor Watson bydleli v letech 1881-1904 ve Viktoriánském domě čp. 221b na Baker Street. V tomto domě se dnes nachází Muzeum Sherlocka Holmese.

některé Holmesem používané předměty    slavná Baker Street

     Holmes se dle svého autora narodil 6. ledna 1854 a jeho jméno je známo po celém světě. A nejenom jméno, ale i Holmesovy rysy, styl oblékání a doplňky. Měl orlí nos a pronikavé oči, chodil oblečen v tóze, na hlavě loveckou čepici a vždy měl u sebe své charakteristické atributy - lupu a DÝMKU. Tato vizáž se tak zapsala do povědomí veřejnosti, že i kdyby se Holmes dnes objevil na ulici, každý ho pozná.

     Právě dýmka, patrná snad na každé siluetě Holmese, inspirovala řadu světových výrobců. Asi nejznámější a oku nejvíce lahodící jsou překrásné řady Sherlock Holmes Original Collection a The Return of Sherlock Holmes od irské firmy Peterson. Své sherlockovské tvary mají ale i firmy Stanwell a Butz-Choquin.
     Holmes kouřil řadu dýmek, ale jeho nejznámější je jednoznačně dýmka typu calabash. Ať již ta pravá, pěnovková vložka ve správně rostlé dýni, či její ostatní varianty. Na tyto vyvložkované kousky se specializují spíše firmy vyrábějící dýmky z mořské pěny, jako IK Meerschaum, nebo SMS. Dokonce i výrobci tabáku si některé luxusnější směsi pojmenovávají po známém detektivovi. Za všechny uvedu opět firmu Peterson a jejich tabák Sherlock Holmes.

     Pokud se tedy chcete cítit jako slavný detektiv, tak si vyberte jakoukoli dýmku typu calabash, nacpěte si libovolnou anglickou směs, usaďte se do pohodlného křesílka (nejlépe ke krbu) a přečtěte si nějakou povídku od sira Arthura Conana Doyla.

Twineryy

Zajímavé odkazy

     Pokud nechcete nebo nemůžete přímo použít nějaký zajímavý článek o dýmkách z jiných internetových stránek, můžete sem umístit odkaz. Odkazy na konkrétní články nebo části stránek nemá smysl dávat do sekce Odkazy, byla by ale škoda se o nich nezmínit.
Fénix